Studenti byli rozděleni do věkových kategorií a už v květnu pomalu vyplňovali nominační listiny tak, aby šance na úspěch a maximální bodové zisky byly co nejvyšší. Mezi sebou totiž soutěží jak jednotlivci, tak třídy.
A tak se na stadionu Taverny rozpoutalo atletické klání, které si nasazením závodníků vůbec nezadalo s blížící se olympiádou. Kdo zrovna neběhal, neházel nebo neskákal, ten spolu s dalšími spolužáky mohutně povzbuzoval. O výkony, body, metry a vteřiny ale vlastně šlo až ve druhé řadě. Na prvním místě byla zábava, upevnění třídních kolektivů, poznávání spolužáků z jiných stran i sama sebe, překonávání vlastních limitů. To má být sport.